Zednáři, Masaryk, katolíci - trnitá cesta od nenávisti k dialogu

Obsah knihy: Zednáři, Masaryk, katolíci - trnitá cesta od nenávisti k dialogu

Monografie je výsledkem mnohaleté badatelské práce, jejíž hlavní autor – renomovaný teolog prof. Ctirad Václav Pospíšil – přiznává, že sám musel projít dlouhou trnitou cestou od strachu ze zednářů k odhalení skutečného stavu věcí, tedy k určitému druhu osvobození. Spolu s kolegy Veronikou Řehákovou a Janem Sušerem nyní chtějí stejnou cestou provést i čtenáře. Jedná se o první takový počin v dějinách české katolické teologie a historiografie od obrození po současnost.
Kniha vznikla na základě řady pilotních studií, a proto je rozčleněna do čtyř částí. V první se poprvé detailně mapuje Masarykův poměr k problematice evolučního vzniku člověka. Ve druhé kapitole se prezentuje postoj prvorepublikových zednářů k téže problematice. Pro mnohé bude překvapivé, že prezident Osvoboditel i zednáři jsou v dané oblasti velmi blízcí křesťanské recepci vzniku-stvoření člověka.
Druhá část knihy pojednává o poměru T. G. Masaryka ke svobodným zednářům, a to v průběhu celého jeho života, což opět dosud nebylo tímto způsobem nikým zpracováno. V dalších kapitolách se následně rekonstruuje to, jak se k první hlavě našeho státu stavěli svobodní zednáři.
Třetí část je věnována historickým postavám, které jsou na stránkách prvorepublikových zednářských periodik zmiňovány častěji než kdokoli jiný, totiž vnímání Jana Amose Komenského a Wolfganga Amadea Mozarta ze strany frekventantů lóžových prací.
Po tomto trojím pohledu do duchovního a kulturního života svobodných zednářů následuje poslední, stěžejní partie, v níž se pojednává o dějinách vztahu instituce katolické církve ke svobodnému zednářství, a to především na základě církevních dokumentů a také řady partikulárních dialogů mezi katolíky a zednáři. Především ve dvacátém století došlo oboustranně k výraznému posunu směrem k dialogu. Jelikož zednářství má v každé zemi osobitou historii a následně také jiné charakteristiky, jednotlivé místní církve by měly své zednáře poznat a – pokud je to možné – vstoupit s nimi do dialogu.
V kontextu názorového rozrůznění české společnosti je pravděpodobné, že kniha vyvolá široké spektrum kontrastních reakcí, ale pokud k ní čtenář přistoupí bez předsudků, zůstane pouze na něm, jaký si z předložených faktů vytvoří úsudek. Kniha má šanci zaujmout nejen ty, kdo se chtějí něco dozvědět o českém i světovém zednářství, ale i zájemce o studium historie a širší veřejnost.