Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdělanosti v evropském kontextu

Obsah knihy: Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdělanosti v evropském kontextu

Sborník příspěvků z mezinárodní konference Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdělanosti v evropském kontextu (Prezentace školství a vzdělanosti), která proběhla na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v říjnu roku 2012 na počest 120. výročí založení Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, zahrnuje texty autorů takřka z celé střední Evropy – z České republiky, Polska, Slovenska a Rakouska. Konference se zúčastnili filozofové, historici, pedagogové, pracovníci muzeí, knihoven a dalších vzdělávacích institucí. Cílem setkání bylo promyslet filozofická a pedagogická východiska evropské podoby vzdělanosti zejména v souvislosti s národní kulturou, jazykem, tradicí a potřebou porozumět lépe vlastní současnosti.
V tomto kontextu vyvstala „Evropa“ nikoli jako pojem geografický, nýbrž jako označení určitého duchovního společenství. Intence celku, jež je vlastní evropskému pojetí filozofie a vzdělanosti, je protikladem všem podobám partikularismu (tedy i národních kultur). V souvislosti s tím vyvstala řada otázek: Může pravé myšlení a pravá vzdělanost vyrůst bez hloubky tradice a zakotvení ve vlastní, národní kultuře, nebo se z ní rodí? Jaký je vztah jazyka a vzdělanosti, co lze a nelze v národním jazyce vyjádřit? Zda a jak ovlivňuje politika úroveň vzdělanosti? Z těchto hledisek (spolu s Komenským a jeho snahou o nápravu věcí lidských – filozofie, politiky, náboženství) promýšlíme podíl a přínos význačných osobností filozofického a pedagogického myšlení, které nesporně založily, formovaly a ovlivnily vzdělanost ve svých vlastních zemích a zároveň prolomily úzce regionální hranice vlastního národního myšlení směrem k celku (k Evropě). Pozornost, především ta dějinně pedagogická, směřuje k analýze institucí, jejichž činnost formuje a ovlivňuje tehdejší i budoucí pedagogický diskurz.