Na frekvenci čínské medicíny

Obsah knihy: Na frekvenci čínské medicíny

Dámský klub rádia Frekvence 1 hostí na svých vlnách pravidelně MUDr. Petra Hoffmanna, který aplikuje v praxi tradiční čínskou medicínu. Povídání se setkalo s velkým ohlasem, řada posluchačů si přála získat víc informací, a proto vznikla tato kniha. Není vyčerpávající příručkou o tradiční čínské medicíně, jen uvádí do problematiky, věnuje se jednotlivým oblastem lidského zdraví a seznamuje s používáním tradičních bylinných léčivých směsí. Čínská medicína klade důraz na prevenci, na dobrou péči o zdraví pomocí dodržování zásad správné životosprávy. Navrhuje každému člověku, jak se v souvislosti s jeho typem stravovat, čemu se vyhýbat, jak vyvážit negativní sklony a uvést tělo i mysl do stavu rovnováhy, která je křehká a nikdy nevydrží dlouho. Proto se musíme sami snažit, abychom si ji uchovali, a pokud ji ztratíme, abychom ji znovu nalezli.
Nechť váš život plyne pokojně jako voda v Jang-c'-t'iangu, vaše zdraví nechť je pevné jako Žluté hory a štěstí ať tryská jak Tygří pramen v Chang-čou. Neboť máte-li ve vašich srdcích zelenou ratolest, zpěvavý ptáček na ni usedne.

Jak vůbec recepty z bylin vznikaly? Jedna z legend vypráví, že před 23 staletími nasbíral, roztřídil a ochutnal všechny divoce rostoucí léčivé byliny čínský císař Šen Nung zvaný Božský zemědělec. Z některých se prý přiotrávil, po jiných mu narostly na hlavě jakési "rohy", a tak je také nejčastěji vyobrazován. Od té doby prošla čínská fytoterapie mohutným vývojem od empirie až k propracované metodě klasifikace a systému předepisování. Další prameny hovoří o shromažďování receptů od "bosonohých" ranhojičů. Ještě donedávna připadalo na jednoho západně vzdělaného lékaře v Číně obrovské množství pacientů. Tito lékaři se pohybovali prakticky jen ve městech a na venkově vše obstarávali tito "bosonozí" lékaři. Říkalo se jim tak proto, že byli většinou velice chudí a pocházeli z prostého lidu. Ti zkušení se však vždy těšili velké vážnosti. Léčili tak, jak bylo v kraji zvykem, a tím, co měli k dispozici. Tedy většinou bylinkami, které si sami nasbírali v nejbližším okolí. Jednou za rok museli recepty, se kterými měli nejlepší zkušenosti, odevzdat prefektovi. Ten je zase sebral z celé provincie a odevzdal ty nejlepší na čínský dvůr. Tam se tohoto nepřeberného bohatství ujali nejváženější a nejnadanější lékaři země, kteří léčili císaře a jeho nejbližší. Vybrané recepty zase testovali na služebnictvu císaře a ty nejlepší zkoumali a zařazovali do svých lékopisů. Tak byla díky zkušenostem a dlouhodobé empirii čínských lékařů a díky absolutní oddanosti a poslušnosti venkovského lidu vyzkoušena tato pokladnice lidského poznání.