Somnium

Obsah knihy: Somnium

"Přátelství je nade všechno. Přátelství je víc než nadání. Je to víc než vláda. Skoro se rovná rodině."
(Don Vito Corleone)

Mafie ve středověkém hávu. I takhle stručně by se dal charakterizovat román Somnium, jehož námět intenzivně čerpá z tematiky Kmotra. Šlo by ovšem jen o popis neúplný a strohý, protože kniha se svojí dějovou, ideovou a obrazovou konstrukcí pokouší naplňovat ambici víceúrovňového díla.

Dějová vrstva románu je vsazena do prostředí fiktivní středověké Říše, jež vznikla dávnou separací od římského impéria, odnepaměti se vyvíjí nezávisle od okolního světa a úrovní svého sociálního percipování ho předhání o několik století, v mnoha aspektech se tak přibližujíc současné době. Říše se řídí utopistickým zákonem Somnia, zdůrazňujícím víru v dobro společnosti, principy liberální demokracie a ochranu lidských práv, v důsledku níž trestá zločin jakéhokoli druhu s laxností, jaká ve středověku nemá obdoby. V krajině se tak v průběhu staletí rozmáhají nezákonné syndikáty, jež skrze mafiánské praktiky systematicky zneužívají slabiny zákona ve svůj prospěch. Říše proto čelí dlouhodobému dilematu, jestli má smysl držet se hodnot Somnia a s nimi souvisejícího rychlého sociálního pokroku, nebo se navrátit do dob temna, kdy se hodnota lidského života posuzovala primitivnějším a krutějším způsobem.
Alexius, stárnoucí patriarcha jedné z nejsilnějších mafiánských gild Říše, buduje své nezákonné impérium na neobvyklé filozofii soustavného rozšiřování okruhu přátel. Chrání je před nástrahami konkurenčních zločineckých spolků, na něž je zákon Somnia ve své benevolentnosti příliš krátký, a jediné, co za svou pomoc vyžaduje, je přátelství. Ačkoli je sám významnou hlavou podsvětí, jménem vyššího dobra proti podsvětí bojuje, čímž nepřímo pomáhá Říši udržet řízený zločin na tolerovatelné úrovni.
Události naberou spád, když se čtyři nejsilnější gildy krajiny spojují s cílem nové možnosti nemorálního podnikání a Alexius čelí nelehké výzvě narušit jejich plány. Podaří se mu ustát tlak sjednocené konkurence, jež je ochotna udělat cokoli pro plynulý tok černého obchodu? Odpověď přichází v podobě Stelly, lidem zbožňované mladé šampionky populárních bojových her, jež se s Alexiovou podporou vevalí do světa mafie a v touze po hezčím zítřku si sebevědomým šířením dobroty začne naplňovat svůj vlastní velký sen.

S plynutím několika dějových linií se čtenáři postupně odhaluje ideová vrstva románu, jež zdůrazňuje význam snění v životě člověka, glorifikuje sílu přátelství a touhu po harmonické společnosti, věnuje se úvahám nad konfliktem dobra a zla uvnitř člověka i society, zabývá se problematikou omezování svobody jednotlivce v prospěch lidstva, vykresluje různé podoby víc či méně přirozené lásky, nastiňuje morální otázky budování lepšího světa, zamýšlí se nad nejednoznačností správnosti názoru většiny, zpochybňujíc tak častokrát slepě akceptovanou obecnou pravdu, a konfrontací čtenáře s náročným pohledem na víceré aspekty lidské existence mu podsouvá otázku smyslu života.

Kniha se také snaží budovat vlastní obrazovou vrstvu a prosazovat názor, že forma je neméně důležitá od obsahu. Konstrukčně inklinuje k rozvitým souvětím a teatrálním dialogům, opírá se o množství poznámek v podobě latinských pojmů a citátů, pokoušejíc se tak o literárně-vizuální dílo. Upouští od příliš dlouhých statických opisů, soustřeďuje se na vykreslování emocionálního rozpoložení hlavních postav a v klíčových situacích se snaží co nejdetailněji zachytit atmosféru konkrétního okamžiku, díky čemuž ji s odstupem času lze číst vícekrát. Jde o knihu pro náročnějšího čtenáře, tematicky balancující na rozmezí utopie a dystopie, spojující prvky kriminálního, sociálního, psychologického, milostného a existencialistického románu v prostředí, jež je částečnou projekcí dnešního světa. Jejím primárním cílem je vyvolat v čtenáři hlubší emoce a přimět ho k úvahám nad nevšedními nadčasovými otázkami, jaké si neklade dennodenně.

V příběhu se vyskytne několik nepřehlédnutelných referencí na zfilmovaný román Kmotr, jež byly cíleně zakomponovány jako pocta režisérovi F. F. Coppolovi.