Móda a oděv doby renesance

Obsah knihy: Móda a oděv doby renesance

Sborník přináší střihové konstrukce a dobového krejčovského řemesla. Na příspěvky z této oblasti navázal rozbor zachovaných renesančních oděvů z pohledu archeologů a restaurátorů i muzejníků, kteří oděvy vystavují a zhotovují jejich repliky pro oživení a doplnění muzejních expozic. Technologii výroby je věnován článek o pletení punčoch. Pojednává o historických souvislostech odívání a módy ve 2. polovině 16. století především na panovnickém habsburském dvoře. Řadu nových poznatků přináší studie o oděvech účastníků svatby Anny Rakouské a Filipa II. Španělského, která se konala v roce 1570 v Praze. Pozornost byla věnována také osobě císaře Rudolfa II., jeho vztahu k módě a jeho osobnímu vlivu na dvorský oděv. Mezi pohledy historiků na odívání nemohla chybět problematika konfese jako vlivného činitele v otázkách reprezentace, luxusu a přijímání módních vzorů. Velkým tématem je také oděv kněžstva, který právě v době renesanční – době velké krize katolické církve, době vzniku mnoha církví protestantských a době tridentského koncilu – prošel značnými proměnami. Doba renesanční však neskončila s výstřely na Bílé hoře, a je tedy jen dobře, že se podařilo zachytit prolínání a postupný přechod renesanční módy do oděvu doby barokní na příkladu vyobrazení z díla Václava Hollara. Ani pak ale renesanční oděvy zcela nezmizely ze světa. Lidový kroj zakonzervoval celou řadu druhů oblečení a v některých případech i linii a siluetu šatu a postavy.
Sborník jako celek reprezentuje, jak se domníváme, poměrně výstižně hlavní oblasti zájmu odborné veřejnosti i část vytčeného období nejpřitažlivější pro odborníky i laiky. Co se týče směrů bádání, jedná se především o studium konstrukce oděvu pro účely archeologické, restaurátorské, výstavní i pro užití při nejrůznějších akcích společenského rázu. Tato oblast mimořádně živě propojuje odbornou veřejnost i poučené laiky. Druhou oblastí zkoumání je význam oděvu v každodenním životě, reprezentaci, při dvorských ceremoniích apod. jako prvořadého činitele spoluvytvářejícího obraz člověka jako individuality v rámci jeho sociální skupiny. Z hlediska časového se nejvíce pozornosti zaměřuje na druhou polovinu 16. a počátek 17. století, tedy na období, kdy se do našich zemí rozšířila móda španělského manýrismu. Tento šat nesrovnatelně nádherný a náročný na výrobu i nošení se sice ve své čisté formě nosil jen v úzké aristokratické společnosti, ovlivnil ale oděv všech společenských vrstev napříč celou Evropou. Jeho nejrůznější varianty se setkávaly na císařském dvoře v Praze a dotvářely barvitý mnohonárodnostní obraz zdejší společnosti.